Boršické céčko hrálo proti Kunovicám. Céčko bylo hodně oslabené, protože půlka hráčů musela hrát za áčko. Zápas museli tedy podržet důchodci. Nakonec se podařilo vyhrát jen Skalkovi a Ludvíčkovi. Frýbort hrál jeho remízu až do dvou hodin…mládí podlehlo, a tak to skončilo 3:5 pro Kunovice.  My jsme jeli do Vlčnova takzvaně v céčkové sestavě. Vlčnov naopak nastoupil silno a zápas tak potom i vypadal. Po půl hodině jsem si říkal, že to skončí 7:1. Bartas se snažil něco udělat na dámském křídle, ale nic tam nebylo a soupeř ho pak přehrál ve středu. Pavel Náplava hrál velice zajímavou věžovku, kde nebylo jasné, jak to skončí. Oba hráči hráli dobře a skončila remízou. Já to pokazil asi v 7. tahu, nad kterým jsem přemýšlel nejdéle. Soupeř se, ale bál a já mu při nabídce remízy mohl utrhnout ruku. Domér začal útočit, ale zapomněl hodit krále do bezpečí a na to i doplatil. Šebela zvolil špatnou obranu krále a Honza ho zničil jak malé děcko. Staňa mi v půlce partie řekl, že obětoval figuru, ale jak jsem měl čas se na něj dívat, tak měl figuru víc ve věžovce a soupeř neměl do huby. Matěj hrál zbytečně moc agresivně, a pak na to trpěl do konce partie. Soupeř to nehrál úplně přesně, ale Matěj toho nedokázal úplně využít. Honza Kostka ztratil ve Francouzké pika a já si myslel, že je odepsaný. Pak se mu ho podařilo získat zpátky, ale soupeř ho otravoval s dámou. Následovala těžká koncovka s koněm proti střelci, kdy soupeř radši nabídl remíz, aby zajistil skóre 4,5. Na to, v jaké jsme dojeli sestavě je výsledek nakonec hezký. Druhý pohled na zápas nabízí Honza Moštěk na Vlčnovských stránkách. Zápas se hrál v hostinci u Králíka, tak jsem těšil na jedno točené. Bohužel hostinec ani žádný jiný podnik ve Vlčnově nefungoval, tak jsem si musel dát plechovku z jednoty.